O NÁS

Dovolte mi, abych se Vám představila!

Jmenuji se Veronika Pecková a ráda bych Vám řekla něco málo o sobě a má celoživotní vášni ke zvířatům, jak jsem se dostala k vlastní chovatelské stanici.

Již od narození jsem měla tu možnost být obklopena zvířaty. Nejlepší přítelem mi však byl celé dětství, až do mých 15 let, Beník, což černý pudl, který se dožil téměř 17 let. Jelikož můj děda byl tehdy velký a úspěšný chovatel a zároveň zastupitel ČSCH www.cschdz.eu, měla jsem mnoho možností trávit čas i s jinými zvířaty než jen se psy, ale zejména také s králíky, slepicemi, kočkami, papoušky, holuby, prasaty, atd... a to mi samozřejmě zůstalo i dodnes, protože mimo 3 Entlebuchy s námi doma bydlí i kolem 20 králíků, 20 slepic, 20 křepelek a kolem 50 papoušků, včetně 1 Žaka.

Na začátku roku 2015, po odchodu máme milovaného Beníka, jsme s rodiči chvíli zvažovali, zda si pořídit nového pejska. Velké procento přesahovalo k tomu, že takovou bolest ze ztráty nejlepšího kamaráda už nechci nikdy zažít. Ale život bez psa je strašně smutný a prázdný a tak nakonec bylo rozhodnuto, že si pejska pořídíme, za účelem jako domácího mazlíčka. Hledání ideálního plemene nám dalo trošku zabrat, ale nakonec jsem se rozhodli pro fenku Entlebušského salašnického psa, jenže to jsem netušili, že na fenku se v té době čeká i déle než jeden rok, protože Entlebuši jsou málopočetné plemeno a ne každý toto plemeno zná. Naštěstí byl volný poslední pejsek v chovatelské stanici z Tichého údolí a tak bylo rychle rozhodnuto a v tu chvíli se naskytly i první myšlenky hledání fenky pro něj. I když jsme výstavy v plánu neměli a už vůbec nic jsme o vystavování nevěděli, tak i přes to jsme s Ianysem vyrazili na naší úplně první výstavu v létě 2015, kde získal ocenění Velmi Nadějný.  A já si po tak malé zkušenosti uvědomila, že mě výstavy vlastně baví, a že když mám tu možnost mít papírového psa, tak bych ho ráda zkusila i uchovnit a tím tak rozšířit Entlebuchy více mezi lidi do světa.

Na podzim roku 2016 jsme si nechali přivézt až z Moskvy naší fenku Kendy, to jsme ale netušili, jakého ďábla jsme si dovezli, protože Ianys byl v porovnání s ní jako štěňátko úplné zlatíčko. 

V roce 2018, po zařazení Kendy do chovu, jsem poslala žádost na ČMKU o založení nové chovatelské stanice. Samozřejmě, že výběr názvu je velmi nároční, jelikož fyzická osoba může mít pouze jednu chovatelskou stanici za život a tak jsem hluboce přemýšlela nad názvem. Nakonec jsem přišla na nápad spojit jména mých úplně prvních chovných psů, Ianyse a Kendy, kteří se stali i hrdými rodiči našeho první vrhu IAKENDYS.

A z jejich psí lásky jsme si nechali tak trošku neplánovaně štěně, Angie. A najednou jsme měli doma 3 Entlebuchy! 

Za ty roky jsme se zúčastnili několika výstav, nasbírali mnoho zkušeností, vyhráli nespočet pohárů a medailí, ale především jsme si našli spoustu nových a skvělých přátel, se kterými máme úžasné vztahy a setkáváme se každý rok v září na srazu Entlebuchů.

Dnes mohu s klidem říct, že jsem na své psi právem hrdá! Ukázali mi totiž směr, kudy vede moje životní cesta a já jim za to jsem opravdu moc vděčná!